Výpočet je určen pro geometrický a pevnostní návrh kovových pružin různých typů a provedení, namáhaných statickým resp. cyklickým zatížením. Program řeší následující úlohy:
Geometrický návrh a výpočet parametrů pracovního cyklu pro kovové pružiny následujících typů a provedení:
Automatický návrh (vyhledání) pružiny vhodných rozměrů.
Statická a dynamická pevnostní kontrola.
Program obsahuje tabulku běžně používaných pružinových materiálů podle EN, ASTM/SAE, DIN, BS, JIS, UNI, SIS, ČSN a dalších.
Ve výpočtu jsou použita data, postupy, algoritmy a údaje z odborné literatury a norem EN 13906, DIN 2088, DIN 2089, DIN 2090, DIN 2091, DIN 2092, DIN 2093, DIN 2095, DIN 2096, DIN 2097.
Uživatelské rozhraní.
Stáhnout.
Ceník, koupit.
Informace o syntaxi a ovládání výpočtu naleznete v dokumentu "Ovládání, struktura a syntaxe výpočtů".
Informace o účelu, použití a ovládání odstavce "Informace o projektu" naleznete v dokumentu "Informace o projektu".
Pružiny jsou konstrukční součásti určené k zachycení a akumulaci mechanické energie, pracující na principu pružné deformace materiálu. Pružiny patří mezi nejvíce zatížené strojní součásti a používají se obvykle jako:
Funkce pružiny se posuzuje podle průběhu a velikosti její deformace v závislosti na působícím zatížení.
S ohledem na průběh deformace můžeme pružiny rozdělit do tří základních typů:
Plocha W pod charakteristickou křivkou pružiny představuje deformační práci (energii) pružiny vykonanou pružinou při zatěžování. Deformační energie u pružin namáhaných tlakem, tahem nebo ohybem je dána vztahem:
u pružin namáhaných krutem:
Základní veličinou charakterizující funkčnost pružiny je její tuhost. Tuhost pružiny k udává velikost zatížení (sílu resp. moment), které způsobí jednotkovou deformaci (posunutí resp. natočení) pružiny.
U pružin s lineární charakteristikou je tuhost pružiny konstantní, u ostatních pružin je tuhost proměnlivá.
Pružiny se montují s předpětím, tedy ve stavu, kdy je pružina podrobena nejmenšímu pracovnímu zatížení. Vzhledem k funkci pružiny se rozeznávají a označují 4 základní stavy pružin:
Stav pružiny | Popis stavu pružiny | index |
volný | pružina není zatížena | 0 |
předpružený | pružina je podrobena nejmenšímu pracovnímu zatížení | 1 |
plně zatížený | pružina je podrobena největšímu pracovnímu zatížení | 8 |
mezní | pružina je podrobena meznímu zatížení - dáno pevností materiálu nebo konstrukčními omezeními (např. stlačení vinuté pružiny na dosed závitů) | 9 |
Výše uvedené indexy jsou ve výpočtu používány k označení jednotlivých parametrů pružiny, příslušejících danému stavu pružiny.
Rozdíl deformací u pružiny v plně zatíženém a předpruženém stavu se označuje jako pracovní zdvih pružiny H, aH.
Z hlediska pevnostní kontroly a životnosti se u kovových pružin rozlišují dva základní způsoby jejich namáhání:
Kovové pružiny je možno rozdělit do skupin podle mnoha hledisek. Za základní lze považovat dělení podle způsobu namáhání a konstrukčního uspořádání pružiny. Nejběžnější typy pružin jsou detailně popsány dále:
Pružiny válcového tvaru tvořené šroubovitě vinutými dráty, se stálou vůlí mezi činnými závity, způsobilé přijímat vnější síly působící v jejich ose proti sobě. Pružiny s průměrem drátu do cca. 16 mm se obvykle navíjejí za studena. Formování za tepla se používá pro výrobu vysoce namáhaných pružin větších rozměrů s průměrem drátu přes 10 mm. Obvykle jsou tlačné pružiny vyráběny z drátů a tyčí kruhového průřezu. Pružiny s drátem obdelníkového průřezu se nejčastěji používají v aplikacích kde je při relativně vyšším zatížení požadována nízká stavební výška pružiny (pružiny s b>h).
Pružiny s drátem kruhového průřezu |
Pružiny s drátem obdelníkového průřezu |
|
|
|
|
kde:
c ... poměr vinutí (c=D/d; c=D/b) [-]
b ... šířka drátu [mm, in]
d ... průměr drátu [mm, in]
D ... střední průměr pružiny [mm, in]
F ... zatížení pružiny [N, lb]
G ... modul pružnosti ve smyku [MPa, psi]
h ... výška drátu [mm, in]
k ... tuhost pružiny [N/mm, lb/in]
Ks ... korekční součinitel napětí v krutu [-]
L0 ... volná délka pružiny [mm, in]
LS ... délka plně stlačené pružiny [mm, in]
n ... počet činných závitů [-]
p ... rozteč mezi závity [mm, in]
s ... deformace (stlačení) pružiny [mm, in]
e,y ... tvarový součinitel [-] (viz. např. DIN 2090)
t ... napětí materiálu pružiny v krutu [MPa,
psi]
Korekční součinitel napětí v krutu
Vlivem zaoblení závitu dochází u vinutých pružin v závitu k přídavným
ohybovým napětím. Proto je ve výpočtu napětí korigováno korekčním součinitelem.
U pružin s drátem kruhového průřezu je korekční součinitel určován pro daný
poměr vinutí pružiny z několika různých empiricky stanovených vzorců (Wahl,
Bergsträsserr, Göhner, ...). V tomto výpočtu je použit vztah:
U pružin s drátem obdelníkového průřezu je korekční součinitel určován pro daný
poměr vinutí a poměr b/h z příslušných nomogramů. V tomto výpočtu je korekční
součinitel již zahrnut v tvarovém součiniteli
y.
formované za studena | formované za tepla | |
poměr vinutí c | 4 - 16 | 3 - 12 |
vnější průměr De | max. 350 mm | max. 460 mm |
počet činných závitů n | min. 2 | min. 3 |
poměr b/h | 1:5 - 5:1 | |
volná výška L0 | max. 1000 mm | |
štíhlostní poměr L0/D | 1 - 10 | |
rozteč p | (0.3 - 0.6) D; min. 1.5 d |
U tlačných pružin se používá několik různých způsobů provedení konců pružiny, lišících se počtem závěrných a obrobených závitů a provedením opěrné plochy pružiny.
U tlačné pružiny je třeba vždy kontrolovat její zabezpečení proti vzpěrnému vybočení. Kontrola je prováděna srovnáním maximální pracovní deformace pružiny s deformací dovolenou. Hodnota dovolené deformace je stanovena empiricky pro daný štíhlostní poměr pružiny L0/D a typ uložení pružiny. Obecně platí, že riziko možného vzpěrného vybočení roste s rostoucí hodnotou štíhlostního poměru a rostoucí hodnotou pracovního stlačení pružiny. Výrazný vliv na možné vybočení pružiny má přitom způsob uložení pružiny:
Pružina, kterou nelze zkonstruovat jako zabezpečenou proti vybočení, se obvykle vede trnem nebo pouzdrem. Hrozí-li při tom nebezpečí z poškození pružiny třením, je možné rozdělit pružinu na několik kratších sériově uspořádaných pružin.
Pružiny kuželového tvaru tvořené šroubovitě vinutými dráty, se stálou vůlí mezi činnými závity, způsobilé přijímat vnější síly působící v jejich ose proti sobě. Pružiny s průměrem drátu do cca. 16 mm se obvykle navíjejí za studena. Formování za tepla se používá pro výrobu vysoce namáhaných pružin větších rozměrů s průměrem drátu přes 10 mm. Kuželové pružiny se obvykle používají tehdy, má-li se tuhost pružiny zvětšovat s jejím rostoucím stlačením.
Při rostoucím stlačení kuželové pružiny dosedají její činné závity na závity sousední postupně (nejdříve závity s největším průměrem). Tyto závity se pak již nepodílejí na dalším stlačování pružiny, což má za důsledek postupné narůstání její tuhosti. Pracovní charakteristiku kuželové pružiny tak můžeme rozdělit do dvou oblastí:
Velikost mezní síly FC je závislá na rozteči mezi závity p, tedy i na zvolené velikosti volné délky pružiny L0. S rostoucí délkou pružiny roste i mezní síla FC a pracovní oblast s konstantní tuhostí pružiny se zvětšuje.
Pružiny s drátem kruhového průřezu |
Pružiny s drátem obdelníkového průřezu |
I. Pracovní oblast s lineární charakteristikou F≤FC |
|
|
|
|
|
II. Pracovní oblast s progresivní charakteristikou F>FC |
|
kde:
cmin ... min. poměr vinutí (cmin=Dmin/d; cmin=Dmin/b) [-]
cmax ... max. poměr vinutí (cmax=Dmax/d; cmax=Dmax/b) [-]
b ... šířka drátu [mm, in]
d ... průměr drátu [mm, in]
dx .. posunutí sousedních závitů [mm, in]
Dmin .. min. střední průměr pružiny [mm, in]
Dmax .. max. střední průměr pružiny [mm, in]
F ... zatížení pružiny [N, lb]
G ... modul pružnosti ve smyku [MPa, psi]
h ... výška drátu [mm, in]
k ... tuhost pružiny [N/mm, lb/in]
Ks ... korekční součinitel napětí v krutu [-]
L0 ... volná délka pružiny [mm, in]
LS ... délka plně stlačené pružiny [mm, in]
n ... počet činných závitů [-]
p ... rozteč mezi závity [mm, in]
s ... deformace (stlačení) pružiny [mm, in]
e,y .. tvarový součinitel [-] (viz. např. DIN 2090)
t ... napětí materiálu pružiny v krutu [MPa,
psi]
Korekční součinitel napětí v krutu
Vlivem zaoblení závitu dochází u vinutých pružin v závitu k přídavným
ohybovým napětím. Proto je ve výpočtu napětí korigováno korekčním součinitelem.
U pružin s drátem kruhového průřezu je korekční součinitel určován pro daný
poměr vinutí pružiny z několika různých empiricky stanovených vzorců (Wahl,
Bergsträsserr, Göhner, ...). V tomto výpočtu je použit vztah:
U pružin s drátem obdelníkového průřezu je korekční součinitel určován pro daný
poměr vinutí a poměr b/h z příslušných nomogramů. V tomto výpočtu je korekční
součinitel již zahrnut v tvarovém součiniteli
y.
poměr vinutí cmin | min. 3 |
poměr vinutí cmax | max. 20 |
průměr Dmax | max. 350 mm |
poměr Dmax/Dmin | min. 2 |
počet činných závitů n | min. 2 |
poměr b/h | 1:5 - 5:1 |
štíhlostní poměr L0/D | 1 - 5 |
rozteč p | (0.4 - 0.7) D; min. 1.5 d |
U tlačných pružin se používá několik různých způsobů provedení konců pružiny, lišících se počtem závěrných a obrobených závitů a provedením opěrné plochy pružiny.
Mezikruhové prstence ve tvaru dutého komolého kužele, způsobilé přijímat vnější síly působící v jejich ose proti sobě. Průřez pružiny je zpravidla obdelníkový. Pružiny větších rozměrů (t > 6 mm) se někdy provádějí s obrobenými dosedacími plochami.
Talířové pružiny jsou určené pro velká zatížení při malých deformacích. Užívají se jednotlivě nebo v sadách. Při použití pružin v sadě je nutné vzít do úvahy vliv tření. Tření v sadě činí na každou vrstvu přibližně 3 až 5% zatížení. O tuto sílu se pak musí zvýšit pracovní zatížení.
Napětí vznikající v talířové pružině je poměrně složité. Maximální napětí (tlakové) vzniká ve vnitřním horním okraji. Na vnější spodní hraně vzniká napětí tahové. Maximální tlakové napětí přitom slouží pro pevnostní kontrolu staticky zatížených pružin. U cyklicky (únavově) zatížených pružin se kontroluje průběh tahových napětí.
Pracovní charakteristika
Tvar charakteristické křivky talířové pružiny je silně ovlivněn poměrnou výškou h0/t. Pro malé hodnoty poměrné výšky má pružina téměř lineární pracovní charakteristiku, se zvyšujícím se poměrem je charakteristika výrazně degresivní.
Provedení sady
U talířových pružin rozeznáváme tři způsoby uspořádání pružin v sadě:
Samostatná pružina |
|
|
|
|
Sada pružin |
kde:
De .. vnější průměr pružiny [mm, in]
Di .. vnitřní průměr pružiny [mm, in]
E ... modul pružnosti v tahu [MPa, psi]
F ... síla pružiny [N, lb]
FS ... síla plně stlačené pružiny [mm, in]
FT ... celková síla sady [mm, in]
h ... výška talíře [mm, in]
h0 ... vnitřní výška talíře (h0=h-t) [mm, in]
i ... počet sériově uspořádaných sad (disků) [-]
k ... tuhost pružiny [N/mm, lb/in]
kT ... celková tuhost sady [N/mm, lb/in]
K1, K2, K3 .. tvarový součinitel [-]
L0 ... volná délka pružiny [mm, in]
LS ... délka plně stlačené pružiny [mm, in]
n ... počet paralelně uložených disků v sadě [-]
s ... deformace (stlačení) pružiny [mm, in]
sT ... celková deformace sady [mm, in]
t ... tloušťka materiálu [mm, in]
d ... poměr průměrů (d=De/Di) [-]
m ... poissonovo číslo [-]
sOM,
sI,
sII,
sIII,
sIV ... napětí materiálu v daném
místě pružiny [MPa,
psi]
poměr průměrů De/Di | 1.75 - 2.5 |
poměrná výška h0/t | 0.4 - 1.4 |
poměr De/t | 16 - 40 |
počet paralelních disků n | max. 3 |
počet sériových disků i | max. 20 |
celkem disků v sadě n*i | max. 30 |
štíhlostní poměr L0/De | max. 3 |
Výrazný vliv na funkci talířových pružin má tření. Při zatěžování pružiny dochází ke tření v dosedací ploše (na okrajích) pružiny. U sady paralelně uložených pružin dále dochází k povrchovému tření mezi jednotlivými disky. Vliv tření se projeví zvětšením síly při zatěžování a zmenšením síly při odlehčování pružiny.
samostatná pružina | ± 2...3 % |
2 paralelně uložené pružiny | ± 4...6 % |
3 paralelně uložené pružiny | ± 6...9 % |
4 paralelně uložené pružiny | ± 8...12 % |
5 paralelně uložené pružiny | ± 10...15 % |
Velikost tření je závislá na mnoha faktorech (provedení pružiny, materiál,
úprava povrchu, počet pružin v sadě, typ maziva, atd..). Jeho vliv na zatížení
pružiny nelze teoreticky přesně stanovit. Pro přibližné určení korigované síly
pružiny se používá vztah:
kde:
mM .. součinitel povrchového
tření [-]
mR .. součinitel tření na
okrajích [-]
- .... při zatěžování
+ ... při odlehčování
Provedení pružiny | mM | mR |
normální | 0.003 - 0.030 | 0.02 - 0.05 |
s obrobenými dosedacími plochami | 0.002 - 0.015 | 0.01 - 0.03 |
Pružiny větších rozměrů (t > 6 mm) se někdy provádějí s obrobenými dosedacími plochami. Vztahy pro výpočet těchto pružin jsou mírně odlišné a naleznete je například v DIN 2092.
Pružiny válcového tvaru tvořené šroubovitě vinutými dráty, se stálou vůlí mezi činnými závity, způsobilé přijímat vnější síly působící od sebe v jejich ose. Pružiny s průměrem drátu do cca. 16 mm se obvykle navíjejí za studena. Formování za tepla se používá pro výrobu vysoce namáhaných pružin větších rozměrů s průměrem drátu přes 10 mm. Obvykle jsou tažné pružiny vyráběny z drátů a tyčí kruhového průřezu. Pružiny s drátem obdelníkového průřezu se používají velmi zřídka.
S ohledem na značný vliv tvaru a provedení závěsných ok na snížení životnosti pružiny a nemožnosti dokonalého okuličkování pružiny se nedoporučuje používat tažné pružiny při únavovém (cyklickém) namáhání. Pokud je nezbytné tažnou pružinu použít při cyklickém zatížení, je vhodné nepoužívat u pružiny závěsná oka, ale zvolit jiné provedení uchycení pružiny.
Provedení pružiny
Tažné pružiny se používají ve dvou základních provedeních:
Pružiny s drátem kruhového průřezu |
Pružiny s drátem obdelníkového průřezu |
|
|
A. Tažná pružina s předpětím | |
B. Tažná pružina bez předpětí | |
|
|
kde:
c ... poměr vinutí (c=D/d; c=D/b) [-]
b ... šířka drátu [mm, in]
d ... průměr drátu [mm, in]
D ... střední průměr pružiny [mm, in]
F ... zatížení pružiny [N, lb]
F0 ... síla vnitřního předpětí [N, lb]
G ... modul pružnosti ve smyku [MPa, psi]
h ... výška drátu [mm, in]
k ... tuhost pružiny [N/mm, lb/in]
Ks ... korekční součinitel napětí v krutu [-]
L0 ... volná délka pružiny [mm, in]
LH ... výška závěsného oka [mm, in]
LK ... délka aktivní části pružiny [mm, in]
n ... počet činných závitů [-]
p ... rozteč mezi závity [mm, in]
s ... deformace (roztažení) pružiny [mm, in]
e,y ... tvarový součinitel [-] (viz. např. DIN 2090)
t ... napětí materiálu pružiny v krutu [MPa,
psi]
t0 ... vnitřní předpětí pružiny [MPa,
psi]
Korekční součinitel napětí v krutu
Vlivem zaoblení závitu dochází u vinutých pružin v závitu k přídavným
ohybovým napětím. Proto je ve výpočtu napětí korigováno korekčním součinitelem.
U pružin s drátem kruhového průřezu je korekční součinitel určován pro daný
poměr vinutí pružiny z několika různých empiricky stanovených vzorců (Wahl,
Bergsträsserr, Göhner, ...). V tomto výpočtu je použit vztah:
U pružin s drátem obdelníkového průřezu je korekční součinitel určován pro daný
poměr vinutí a poměr b/h z příslušných nomogramů. V tomto výpočtu je korekční
součinitel již zahrnut v tvarovém součiniteli
y.
Vnitřní předpětí pružiny
Předpětí vzniká v závitech pružiny při navíjení pružiny a jeho velikost je závislá na použitém materiálu pružiny, poměru vinutí a způsobu navíjení. Obvyklé hodnoty předpětí se pohybují v intervalu:
Vyšší hodnoty jsou technicky těžko realizovatelné, nižší hodnoty lze jen velmi obtížně měřit s dostatečnou přesností. Norma DIN 2089 uvádí pro určení předpětí pružin vinutých na navíjecí stolici vztah:
Síla vnitřního předpětí je dána vztahem:
poměr vinutí c | 4 - 16 |
vnější průměr De | max. 350 mm |
počet činných závitů n | min. 3 |
poměr b/h | 1:5 - 5:1 |
volná výška L0 | max. 1500 mm |
štíhlostní poměr L0/D | 1 - 15 |
rozteč p | (0.2 - 0.4) D - pro pružiny bez předpětí |
Tažné pružiny jsou používány v mnoha různých provedení. Nejběžněji používané ukončení pružiny jsou uvedeny na obrázku. Volba provedení konců pružiny je závislá na požadovaném způsobu uchycení pružiny, rozměrech pružiny a typu a velikosti zatížení.
A ... Půloko
B ... Obyčejné oko
C ... Obyčejné oko nevstředěné
D ... Obyčejné oko dvojité
E ... Obyčejné oko nevstředěné dvojité
F ... Vehnuté oko
G ... Hákové oko
H ... Hákové oko nevstředěné
L ... Kuželový konec se závěsným okem
I ... Malé oko
J ... Malé oko nevstředěné
K ... Obyčejné oko šikmé
M ... Kuželový konec s vloženým čepem
N ... Našroubované na čep
O ... Našroubované na závěsný hák
Nejčastěji je k uchycení tažných pružin používáno závěsných ok několika různých typů (A .. J), lišících se jednak výškou oka a jednak svými vlastnostmi. Závěsná oka jsou sice nejvýhodnějším řešením z technologického hlediska, z hlediska únosnosti pružiny však přinášejí určité problémy. Při zatížení pružiny vznikají v závěsném oku koncentrace napětí, které mohou být podstatně vyšší než vypočtené napětí v závitech pružiny. Z hlediska ohybových napětí vznikajících v závěsném oku jsou nejvýhodnější malá oka (typ I, J) nebo oka dvojitá (typ D, E). Z hlediska koncentrací napětí v krutu v místě přechodu závitu do oka jsou nejvýhodnější oka nevstředěná (typ C,E,I). Pro jednotlivé provedení závěsného oka jsou předepsány následující doporučené hodnoty výšky oka:
Provedení | A | B, C | D, E | F | G, H | I, J | K |
Výška oka | {0.55..0.8} Di | {0.8..1.1} Di | ~ Di | {1.05..1.2} Di | > 1.2 Di | < 0.6 Di | {0.35..0.9} Di |
Pružiny formované za tepla, pružiny s drátem obdelníkového průřezu a pružiny
namáhané cyklicky jsou obvykle používány bez závěsných ok (provedení M..O). U
provedení bez závěsných ok je k uchycení pružiny využito koncových závitů,
jejichž úhel stoupání se při funkční deformaci pružiny nemění.
U pružin se závěsnými oky vznikají při zatížení pružiny v oku koncentrace napětí, které mohou být podstatně vyšší než vypočtené napětí v závitech pružiny. Proto je doporučeno tyto pružiny kontrolovat i z hlediska namáhání závěsného oka.
Velikost možných koncentrací napětí závisí na typu, provedení a rozměrech oka a je velmi obtížné je teoreticky spočítat. Přesto jsou používány alespoň přibližné výpočty, mající za úkol dodat orientační informace o případném překročení pevnostních mezí zvoleného materiálu pružiny. S ohledem na provedení závěsného oka se provádí dvě základní pevnostní kontroly:
Kontrola závěsného oka na ohyb
Velikost ohybových napětí vznikajících v ohybu oka je závislá na poloměru zaoblení závěsného oka rb. S rostoucím poloměrem roste i velikost napětí a naopak. K určení ohybového napětí je možné použít vztah:
Kontrola napětí v přechodovém oblouku
Nejvyšší koncentrace napětí vznikají u tažné pružiny v místě přechodu závitu do závěsného oka. Velikost těchto napětí je závislá na poloměru přechodového oblouku rs. Obecně lze říci, že velikost napětí v přechodovém oblouku klesá s rostoucím poloměrem oblouku a naopak. K určení špičky napětí je možné použít vztah:
Pružiny na principu ohybem zatěžovaných dlouhých štíhlých nosníků obdelníkového průřezu. Používají se jako jednoramenné (vetknuté na jednom konci), nebo jako dvouramenné (podepřené na obou koncích). Listové pružiny je možné využít samostatně, nebo v sadách (listové pružiny svazkové).
Samostatné pružiny
Listové pružiny svazkové
Provedení pružiny
Listové pružiny se používají v mnoha různých provedeních a tvarech. Pro účely výpočtu je můžeme rozdělit do tří skupin:
A. Samostatné listové pružiny s konstantním profilem |
||
|
|
|
B. Samostatné listové pružiny s parabolickým profilem |
|
|
|
|
|
C. Listové pružiny svazkové | |
kde:
b ... šířka listu pružiny [mm, in]
b' ... koncová šířka listu pružiny [mm, in]
E ... modul pružnosti v tahu [MPa, psi]
F ... zatížení pružiny [N, lb]
k ... tuhost pružiny [N/mm, lb/in]
L ... funkční délka pružiny [mm, in]
L' ... délka listu pružiny s konstantní tloušťkou [mm, in]
n ... celkový počet listů pružiny [-]
n' ... počet extra přidaných listů plné délky [-]
s ... deformace (průhyb) pružiny [mm, in]
t ... tloušťka listu pružiny [mm, in]
t' ... koncová tloušťka listu pružiny [mm, in]
y ... tvarový součinitel [-]
s ... napětí materiálu pružiny v ohybu [MPa,
psi]
Extra listy
Pružinové listy plné délky, obdelníkového tvaru s konstantním profilem. Tyto listy se přidávají k pružině ze dvou důvodů:
Pružiny na principu krutem zatěžovaných dlouhých štíhlých tyčí kruhového nebo obdelníkového průřezu. U tyčí kruhového průřezu se k upevnění konců nejčastěji používá drážkování. Někdy bývá pro snazší uchycení jedna strana zakončena hranolem. Torzní tyče musí být zabezpečeny proti ohybovému namáhání.
Tyče kruhového průřezu |
Tyče obdelníkového průřezu |
|
|
|
|
kde:
b ... šířka tyče [mm, in]
d ... průměr tyče [mm, in]
M ... zatížení pružiny [Nmm, lb in]
G ... modul pružnosti ve smyku [MPa, psi]
k ... momentová (úhlová) tuhost pružiny [Nmm/°, lb in/°]
L ... funkční délka pružiny [mm, in]
t ... tloušťka tyče [mm, in]
a ... úhel natočení pružiny [°]
b,g ... tvarový součinitel [-]
t ... napětí materiálu pružiny v krutu [MPa,
psi]
Tvarové součinitele
Tyto koeficienty zohledňují rozložení napětí v průřezu tyče v závislosti na
poměru stran b/t. Jejich velikost se odečte z tabulky:
b/t | 1 | 1.2 | 1.5 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 8 | 10 | ∞ |
b | 0.1406 | 0.166 | 0.196 | 0.229 | 0.263 | 0.281 | 0.291 | 0.299 | 0.307 | 0.312 | 0.333 |
g | 0.208 | 0.219 | 0.231 | 0.246 | 0.267 | 0.282 | 0.291 | 0.299 | 0.307 | 0.312 | 0.333 |
Pružina z plochého pásu obdelníkového průřezu, svinutého do tvaru Archimédovy spirály, se stálou vůlí mezi činnými závity, zatížená kroutícím momentem ve směru svinování.
|
|
|
kde:
a ... Vůle mezi závity [mm, in]
b ... šířka pásu pružiny [mm, in]
M ... zatížení pružiny [Nmm, lb in]
E ... modul pružnosti v tahu [MPa, psi]
k ... momentová (úhlová) tuhost pružiny [Nmm/°, lb in/°]
Kb ... korekční součinitel napětí v ohybu [-]
L ... účinná délka pružiny [mm, in]
n ... počet činných závitů [-]
t ... tloušťka pásu pružiny [mm, in]
Re ... vnější poloměr pružiny [mm, in]
Ri ... vnitřní poloměr pružiny [mm, in]
a ... úhel natočení
pružiny [°]
d0 ... úhel mezi rameny volné
pružiny [°]
s ... napětí materiálu pružiny v ohybu [MPa,
psi]
Korekční součinitel napětí v ohybu
Korekční součinitel vyjadřuje přídavné namáhání pružiny vlivem jejího
zakřivení. Jeho velikost se odečte z grafu:
poměr Ri/t | min. 3 |
poměr b/t | 1 - 15 |
počet činných závitů n0 | min. 2 |
Pružiny válcového tvaru tvořené šroubovitě vinutými dráty, se stálou vůlí mezi činnými závity, způsobilé přijímat vnější síly působící v rovinách kolmých k ose vinutí kroutícím momentem ve smyslu svinování nebo rozvinování. Pružiny s průměrem drátu do cca. 16 mm se obvykle navíjejí za studena. Formování za tepla se používá pro výrobu vysoce namáhaných pružin větších rozměrů s průměrem drátu přes 10 mm.
Provedení pružiny
Zkrutné pružiny se vyrábějí ve dvou základních provedeních a to buď s přiléhajícími závity nebo s vůlí mezi závity. Pro staticky zatížené pružiny se přednostně používají pružiny se závity přiléhajícími. U těchto pružin však dochází při pracovní funkci k vzájemnému tření mezi závity, což může způsobit snížení životnosti pružiny. Mimo to přiléhající závity zpravidla brání dokonalému okuličkování pružiny. Proto jsou pro cyklické zatížení používány pružiny vinuté s vůlí mezi závity. Rozteč mezi závity pružiny pak bývá zpravidla v mezích 0.3*D < p < 0.5*D.
Pružiny s drátem kruhového průřezu |
Pružiny s drátem obdelníkového průřezu |
|
|
|
|
kde:
c ... poměr vinutí (c=D/d; c=D/t) [-]
b ... šířka drátu [mm, in]
d ... průměr drátu [mm, in]
D ... střední průměr pružiny [mm, in]
M ... zatížení pružiny [Nmm, lb in]
E ... modul pružnosti v tahu [MPa, psi]
k ... momentová (úhlová) tuhost pružiny [Nmm/°, lb in/°]
Kb ... korekční součinitel napětí v ohybu [-]
LK ... délka závitové části pružiny [mm, in]
n ... počet činných závitů [-]
p ... rozteč mezi závity [mm, in]
t ... tloušťka drátu [mm, in]
a ... úhlová výchylka pracovního ramene
pružiny [°]
d0 ... úhel mezi rameny volné
pružiny [°]
s ... napětí materiálu pružiny v ohybu [MPa,
psi]
Korekční součinitel napětí v ohybu
Korekční součinitel vyjadřuje přídavné namáhání pružiny vlivem zaoblení
závitů.
Funkční rozměry pružiny
Při funkční deformaci (vychýlení ramene) zkrutné pružiny dochází ke změně
jejich rozměrů. U pružin zatěžovaných ve směru svinování závitů se zmenšuje její
průměr:
U pružiny se závity přiléhajícími dochází zároveň k růstu délky pružiny:
poměr vinutí c | 4 - 16 |
vnější průměr De | max. 350 mm |
počet činných závitů n | min. 2 |
poměr b/t | 1 - 10 |
délka závitové části LK | max. 800 mm |
štíhlostní poměr LK/D | 1 - 10 |
S ohledem na možnost vzniku případných koncentrací napětí by měla mít ramena zkrutné pružiny co nejjednodušší tvar. Základní typy ramen používaných u zkrutných pružin jsou uvedeny na obrázku. Volba provedení ramen pružiny je závislá na požadovaném způsobu uložení pružiny, rozměrech pružiny a požadované vzdálenosti působiště zatížení od osy pružiny, přičemž opěrné a pracovní rameno pružiny nemusí být stejného typu.
Při pevném upnutí obou ramen zkrutné pružiny je pracovní úhel dán pouze zkroucením závitů pružiny. U ramen volně opřených (zatížených) pouze v jednom bodě dochází při zatížení pružiny k ohnutí ramene. To má za následek zvětšení skutečné pracovní úhlové výchylky ramene. Velikost ohnutí ramene se zvyšuje s rostoucí vzdáleností působiště síly od závitů pružiny (délkou ramene). Pevným upnutím ramen se zvyšuje přesnost výpočtu a zlepšuje funkce pružiny.
Skutečná (korigovaná) úhlová výchylka u pružiny s ramenem volně opřeným pak
bude pro:
- radiální ramena
- tangenciální ramena
U pružin se zahnutými rameny dochází v místě ohybu ramene ke koncentracím
napětí, které mohou být podstatně vyšší než vypočtené napětí v závitech pružiny.
Velikost těchto koncentrací závisí na velikosti poloměru ohybu ramene. Čím menší
je poloměr ohybu, tím větší jsou hodnoty špiček napětí v ramenech pružiny. K
přibližnému určení špičky napětí je možné použít vztah:
Způsob návrhu pružiny, použitý v tomto sešitu, dovoluje definovat rozměry pružiny s určitým stupněm volnosti. Proto je v odstavci "Návrh pružiny" pro každý ze vstupních parametrů dopočtena v reálném čase jeho přesná hodnota odpovídající ostatním parametrům pružiny. Tyto hodnoty jsou zobrazeny v zelených polích umístěných vpravo od vstupních buněk.
Typický výpočet / návrh pružiny se skládá z následujících kroků:
Tento odstavec slouží k volbě vhodného materiálu pružiny. Dále jsou zde definovány základní provozní a výrobní parametry pružiny.
Ze seznamu zvolte požadovanou národní normu pro výběr materiálu pružiny.
S ohledem na provedení pružiny vyberte v seznamu odpovídající typ materiálu (polotovar), z kterého bude pružina vyrobena.
Ve výběrovém seznamu vyberte požadovanou soustavu jednotek výpočtu. Při přepnutí jednotek budou okamžitě přepočítány všechny hodnoty.
V seznamu zvolte požadovaný typ grafu, který chcete ve výpočtu pružiny zobrazit.
Tento odstavec slouží k výběru vhodného materiálu pružiny.
Materiál pružiny vyberte ze seznamu [1.6]. Prvních pět řádků seznamu je vyhrazeno pro uživatelem definované materiály. Informace o nastavení vlastních materiálů naleznete v dokumentu "Úpravy sešitu (výpočtu)". Další řádky seznamu obsahují výběr materiálů pro aktuálně nastavenou normu [1.1] a typ materiálu [1.2].
V řádcích [1.7 -1.10] jsou uvedeny informace o doporučeném použití vybraného materiálu. Materiál pružiny by měl být navrhován s ohledem na způsob zatížení pružiny a provozní podmínky. Musíte-li použít materiál méně vhodný, měla by se tato skutečnost projevit zvýšením míry bezpečnosti při návrhu pružiny (viz. odstavec [1.21]). Vlastnosti zvoleného materiálu popisované v řádcích [1.7, 1.9] jsou hodnoceny v pěti stupních (excelentní, výborná ,dobrá, špatná, nevyhovující), relativní pevnost materiálu v řádku [1.8] pak ve třech stupních (vysoká, střední, nízká).
Hodnota stanovená při základní teplotě 20°C (68°F).
Zadejte mez pevnosti v tahu zvoleného materiálu. Při zaškrtnutí tlačítka v řádku [1.6] zde bude automaticky nastavena minimální hodnota meze pevnosti udávaná pro vybraný materiál.
Tento odstavec je určen k nastavení provozních a výrobních parametrů pružiny a jim odpovídajících bezpečnostních koeficientů.
Odpovídající provozní podmínky pružiny nastavte ve výběrových seznamech. Vpravo od každého seznamu je umístěno vstupní pole pro zadání příslušného koeficientu bezpečnosti. Tento koeficient vyjadřuje vliv daného provozního parametru na případné snížení únosnosti pružiny.
Teplota pracovního prostředí ovlivňuje relaxaci pružiny, projevující se časově závislým snížením síly vyvíjené pružinou při její deformaci. Tuto skutečnost je potřeba zvážit při návrhu pružiny a pro teploty vyšší než cca. 80°C (180°F) příslušným způsobem zvýšit míru bezpečnosti u pevnostní kontroly pružiny. Na velikost pracovní teploty je nutno brát zřetel také při výběru vhodného materiálu pružiny.
Z hlediska pevnostní kontroly a životnosti se u kovových pružin rozlišují dva základní způsoby jejich namáhání:
Vyberte takový režim zatížení, který nejlépe odpovídá vašemu
zadání.
Vlivem koroze se podstatně snižuje životnost pružin. Zejména u cyklicky (únavově) zatížených pružin má koroze velmi výrazný vliv. Tuto skutečnost je potřeba zvážit při návrhu pružiny a pro korozně agresivní prostředí příslušným způsobem zvýšit míru bezpečnosti u pevnostní kontroly pružiny. Možnost koroze je také nutno zvážit při výběru vhodného materiálu pružiny.
Okuličkováním pružiny se zvýší mez únavy materiálu pružiny zhruba o 15 až 25 %. To umožňuje u cyklicky namáhaných pružin snížit spotřebu materiálu na pružinu, zmenšit její rozměry a úložný prostor, zvýšit pracovní zdvih nebo zvýšit zabezpečení pružiny proti únavovým lomům. Proto se doporučuje uplatnit technický požadavek kuličkování u všech kmitavě namáhaných pružin.
Pružiny s galvanickým povlakem mají výrazně vyšší odolnost proti korozi. Na druhou stranu však galvanické pokovování snižuje únosnost pružiny zhruba o 10 %.
Udává minimální přípustný poměr mezi mezním dovoleným napětím zvoleného materiálu pružiny a skutečným napětím pružiny při maximálním pracovním zatížení.
Požadovaná míra bezpečnosti je ve výpočtu použita pro pevnostní kontrolu staticky zatížené pružiny. Zde zadaná hodnota tak v podstatě eliminuje případný negativní vliv provozních podmínek na snížení únosnosti pružiny. Kromě výše uvedených skutečností by se do velikosti požadované míry bezpečnosti měli promítnout i některé další vlivy (přesnost a věrohodnost vstupních informací, důležitost zařízení, jakost výroby, ...). Běžné pružiny se obvykle navrhují s mírou bezpečnosti v rozmezí <1...2>.
Pružiny válcového tvaru tvořené šroubovitě vinutými dráty, se stálou vůlí mezi činnými závity, způsobilé přijímat vnější síly působící v jejich ose proti sobě. Pružiny s průměrem drátu do cca. 16 mm se obvykle navíjejí za studena. Formování za tepla se používá pro výrobu vysoce namáhaných pružin větších rozměrů s průměrem drátu přes 10 mm.
Způsob návrhu pružiny, použitý v tomto sešitu, dovoluje definovat rozměry pružiny s určitým stupněm volnosti. Proto je zde pro každý ze vstupních parametrů dopočtena v reálném čase jeho přesná hodnota odpovídající ostatním parametrům pružiny. Tyto hodnoty jsou zobrazeny v zelených polích umístěných vpravo od vstupních buněk. Vypočtenou hodnotu přenesete do vstupní buňky pomocí příslušného tlačítka "<".
Ovládací prvky umístěné v tomto odstavci slouží ke spuštění návrhových (optimalizačních) funkcí výpočtu.
Při návrhu pružiny se výpočet snaží optimalizovat rozměry tak, aby při dodržení požadované bezpečnosti [1.27] byl průměr drátu co nejmenší.
V tomto odstavci jsou uvedeny výsledky pevnostní kontroly navržené pružiny. Kontrola je prováděna srovnáním dovoleného napětí použitého materiálu [1.20] se skutečným napětím plně zatížené pružiny. Výsledná míra bezpečnosti [2.16] by neměla klesnout pod požadovanou hodnotu [1.27].
V řádcích [2.14, 2.15] jsou vypočteny teoretické hodnoty maximálního pracovního zatížení a zdvihu pružiny při kterých bude u navržené pružiny ještě dodržena požadovaná míra bezpečnosti.
Ze seznamu vyberte požadované provedení konců pružiny.
Zadejte odpovídající délku nezatížené pružiny.
V tomto odstavci jsou uvedeny základní pracovní parametry navržené pružiny ve stavu předpruženém (index 1), plně zatíženém (index 8) a mezním (index 9).
F | zatížení (síla) pružiny |
s | deformace (stlačení) pružiny |
L | délka pružiny |
t | napětí materiálu pružiny v krutu |
Pružiny válcového tvaru tvořené šroubovitě vinutými dráty, se stálou vůlí mezi činnými závity, způsobilé přijímat vnější síly působící v jejich ose proti sobě. Pružiny s drátem obdelníkového průřezu se obvykle navíjejí za studena. Formování za tepla se používá pro výrobu vysoce namáhaných pružin větších rozměrů s tloušťkou drátu přes 10 mm.
Způsob návrhu pružiny, použitý v tomto sešitu, dovoluje definovat rozměry pružiny s určitým stupněm volnosti. Proto je zde pro každý ze vstupních parametrů dopočtena v reálném čase jeho přesná hodnota odpovídající ostatním parametrům pružiny. Tyto hodnoty jsou zobrazeny v zelených polích umístěných vpravo od vstupních buněk. Vypočtenou hodnotu přenesete do vstupní buňky pomocí příslušného tlačítka "<".
Ovládací prvky umístěné v tomto odstavci slouží ke spuštění návrhových (optimalizačních) funkcí výpočtu.
Při návrhu pružiny se výpočet snaží optimalizovat rozměry tak, aby při dodržení požadované bezpečnosti [1.27] byl průřez drátu co nejmenší.
V tomto odstavci jsou uvedeny výsledky pevnostní kontroly navržené pružiny. Kontrola je prováděna srovnáním dovoleného napětí použitého materiálu [1.20] se skutečným napětím plně zatížené pružiny. Výsledná míra bezpečnosti [3.17] by neměla klesnout pod požadovanou hodnotu [1.27].
V řádcích [3.15, 3.16] jsou vypočteny teoretické hodnoty maximálního pracovního zatížení a zdvihu pružiny při kterých bude u navržené pružiny ještě dodržena požadovaná míra bezpečnosti.
Ze seznamu vyberte požadované provedení konců pružiny.
Zadejte odpovídající délku nezatížené pružiny.
V tomto odstavci jsou uvedeny základní pracovní parametry navržené pružiny ve stavu předpruženém (index 1), plně zatíženém (index 8) a mezním (index 9).
F | zatížení (síla) pružiny |
s | deformace (stlačení) pružiny |
L | délka pružiny |
t | napětí materiálu pružiny v krutu |
Pružiny kuželového tvaru tvořené šroubovitě vinutými dráty, se stálou vůlí mezi činnými závity, způsobilé přijímat vnější síly působící v jejich ose proti sobě. Pružiny s průměrem drátu do cca. 16 mm se obvykle navíjejí za studena. Formování za tepla se používá pro výrobu vysoce namáhaných pružin větších rozměrů s průměrem drátu přes 10 mm.
Při rostoucím stlačení kuželové pružiny dosedají její činné závity na závity sousední postupně (nejdříve závity s největším průměrem). Tyto závity se pak již nepodílejí na dalším stlačování pružiny, což má za důsledek postupné narůstání její tuhosti. Pracovní charakteristiku kuželové pružiny tak můžeme rozdělit do dvou oblastí:
Velikost mezní síly FC je závislá na zvolené velikosti volné délky pružiny L0. S rostoucí délkou pružiny roste i mezní síla FC a pracovní oblast s konstantní tuhostí pružiny se zvětšuje.
Způsob návrhu pružiny, použitý v tomto sešitu, dovoluje definovat rozměry pružiny s určitým stupněm volnosti. Proto je zde pro každý ze vstupních parametrů dopočtena v reálném čase jeho přibližná hodnota odpovídající ostatním parametrům pružiny. Tyto hodnoty jsou zobrazeny v zelených polích umístěných vpravo od vstupních buněk. Vypočtenou hodnotu přenesete do vstupní buňky pomocí příslušného tlačítka "<".
Komplikovanost návrhu kuželových pružin neumožňuje dopočítat všechny parametry pružiny v reálném čase. Proto je nutné po každé změně vstupních údajů spustit výpočet manuálně, stisknutím tlačítka "Vypočítat".
Ovládací prvky umístěné v tomto odstavci slouží ke spuštění návrhových (optimalizačních) funkcí výpočtu. Pohybem některého z posuvníků je spuštěn návrh pružiny pro dané poměry Dmax/Dmin, Dmin/d. Při návrhu pružiny se výpočet snaží optimalizovat rozměry tak, aby při dodržení požadované bezpečnosti [1.27] byl průměr drátu co nejmenší.
V tomto odstavci jsou uvedeny výsledky pevnostní kontroly navržené pružiny. Kontrola je prováděna srovnáním dovoleného napětí použitého materiálu [1.20] se skutečným napětím plně zatížené pružiny. Výsledná míra bezpečnosti [4.19] by neměla klesnout pod požadovanou hodnotu [1.27].
V řádku [4.18] je vypočtena teoretická hodnota maximálního pracovního zatížení při kterém bude u navržené pružiny ještě dodržena požadovaná míra bezpečnosti.
Tato hodnota udává maximální zatížení (mezní sílu), při kterém ještě bude pružina pracovat s konstantní tuhostí. S rostoucím zatížením se tuhost pružiny zvětšuje.
Ze seznamu vyberte požadované provedení konců pružiny.
Zadejte odpovídající délku nezatížené pružiny.
Volná délka pružiny výrazně ovlivňuje velikost mezní síly [4.21] a tím i pracovní charakteristiku pružiny. S rostoucí délkou pružiny roste i mezní síla a pracovní oblast s konstantní tuhostí pružiny se zvětšuje.
V tomto odstavci jsou uvedeny základní pracovní parametry navržené pružiny ve stavu předpruženém (index 1), plně zatíženém (index 8) a mezním (index 9).
F | zatížení (síla) pružiny |
s | deformace (stlačení) pružiny |
L | délka pružiny |
t | napětí materiálu pružiny v krutu |
k | tuhost pružiny |
Pružiny kuželového tvaru tvořené šroubovitě vinutými dráty, se stálou vůlí mezi činnými závity, způsobilé přijímat vnější síly působící v jejich ose proti sobě. Pružiny s drátem obdelníkového průřezu se obvykle navíjejí za studena. Formování za tepla se používá pro výrobu vysoce namáhaných pružin větších rozměrů s tloušťkou drátu přes 10 mm.
Při rostoucím stlačení kuželové pružiny dosedají její činné závity na závity sousední postupně (nejdříve závity s největším průměrem). Tyto závity se pak již nepodílejí na dalším stlačování pružiny, což má za důsledek postupné narůstání její tuhosti. Pracovní charakteristiku kuželové pružiny tak můžeme rozdělit do dvou oblastí:
Velikost mezní síly FC je závislá na zvolené velikosti volné délky pružiny L0. S rostoucí délkou pružiny roste i mezní síla FC a pracovní oblast s konstantní tuhostí pružiny se zvětšuje.
Způsob návrhu pružiny, použitý v tomto sešitu, dovoluje definovat rozměry pružiny s určitým stupněm volnosti. Proto je zde pro každý ze vstupních parametrů dopočtena v reálném čase jeho přibližná hodnota odpovídající ostatním parametrům pružiny. Tyto hodnoty jsou zobrazeny v zelených polích umístěných vpravo od vstupních buněk. Vypočtenou hodnotu přenesete do vstupní buňky pomocí příslušného tlačítka "<".
Komplikovanost návrhu kuželových pružin neumožňuje dopočítat všechny parametry pružiny v reálném čase. Proto je nutné po každé změně vstupních údajů spustit výpočet manuálně, stisknutím tlačítka "Vypočítat".
Ovládací prvky umístěné v tomto odstavci slouží ke spuštění návrhových (optimalizačních) funkcí výpočtu. Pohybem některého z posuvníků je spuštěn návrh pružiny pro dané poměry Dmax/Dmin, Dmin/b, b/h. Při návrhu pružiny se výpočet snaží optimalizovat rozměry tak, aby při dodržení požadované bezpečnosti [1.27] byl průřez drátu co nejmenší.
V tomto odstavci jsou uvedeny výsledky pevnostní kontroly navržené pružiny. Kontrola je prováděna srovnáním dovoleného napětí použitého materiálu [1.20] se skutečným napětím plně zatížené pružiny. Výsledná míra bezpečnosti [5.20] by neměla klesnout pod požadovanou hodnotu [1.27].
V řádku [5.19] je vypočtena teoretická hodnota maximálního pracovního zatížení při kterém bude u navržené pružiny ještě dodržena požadovaná míra bezpečnosti.
Tato hodnota udává maximální zatížení (mezní sílu), při kterém ještě bude pružina pracovat s konstantní tuhostí. S rostoucím zatížením se tuhost pružiny zvětšuje.
Ze seznamu vyberte požadované provedení konců pružiny.
Zadejte odpovídající délku nezatížené pružiny.
Volná délka pružiny výrazně ovlivňuje velikost mezní síly [5.22] a tím i pracovní charakteristiku pružiny. S rostoucí délkou pružiny roste i mezní síla a pracovní oblast s konstantní tuhostí pružiny se zvětšuje.
V tomto odstavci jsou uvedeny základní pracovní parametry navržené pružiny ve stavu předpruženém (index 1), plně zatíženém (index 8) a mezním (index 9).
F | zatížení (síla) pružiny |
s | deformace (stlačení) pružiny |
L | délka pružiny |
t | napětí materiálu pružiny v krutu |
k | tuhost pružiny |
Mezikruhové prstence ve tvaru dutého komolého kužele, způsobilé přijímat vnější síly působící v jejich ose proti sobě. Průřez pružiny je zpravidla obdelníkový. Pružiny větších rozměrů (t > 6 mm) se někdy provádějí s obrobenými dosedacími plochami.
Talířové pružiny jsou určené pro velká zatížení při malých deformacích. Užívají se jednotlivě nebo v sadách. Při použití pružin v sadě je nutné vzít do úvahy vliv tření. Tření v sadě činí na každou vrstvu přibližně 3 až 5% zatížení. O tuto sílu se pak musí zvýšit pracovní zatížení.
Tvar charakteristické křivky talířové pružiny je silně ovlivněn poměrnou výškou h0/t. Pro malé hodnoty poměrné výšky má pružina téměř lineární pracovní charakteristiku, se zvyšujícím se poměrem je charakteristika výrazně degresivní.
Způsob návrhu pružiny, použitý v tomto sešitu, dovoluje definovat rozměry pružiny s určitým stupněm volnosti. Proto je zde pro usnadnění návrhu u některých vstupních parametrů dopočtena v reálném čase jejich přibližná hodnota odpovídající ostatním parametrům pružiny. Tyto hodnoty jsou zobrazeny v zelených polích umístěných vpravo od vstupních buněk. Vypočtenou hodnotu přenesete do vstupní buňky pomocí příslušného tlačítka "<".
Ve výběrovém seznamu zvolte dovolené poměrné stlačení pružiny.
U staticky zatížených pružin by provozní stlačení pružiny nemělo překročit hodnotu 75 až 80% maximálního (plného) stlačení [6.19]. U cyklicky zatížených pružin se obvykle připouští hodnota 50%.
Disky skládané za sebou.
Disky resp. sady disků skládané proti sobě.
Komplikovanost návrhu talířových pružin neumožňuje dopočítat všechny parametry pružiny v reálném čase. Proto je nutné po každé změně vstupních údajů spustit výpočet manuálně, stisknutím tlačítka "Vypočítat".
Ve výběrovém seznamu naleznete databázi talířových pružin běžně vyráběných rozměrů. Rozměry pružiny jsou v seznamu vypsány ve tvaru "De x Di x t x h".
Tento odstavec slouží k automatickému návrhu (vyhledání) talířové pružiny vyhovujících rozměrů.
Ve výběrových seznamech nastavte povolenou odchylku od požadovaného pracovního zdvihu pružiny [6.4] a maximální přípustné počty disků v sadě. Po stisknutí tlačítka "Vyhledat" vyhledá program první pružinu ze seznamu [6.14], která při dodržení minimální bezpečnosti splňuje všechny uvedené požadavky. Pokud vybraná pružina neodpovídá vašim představám, použijte pro nalezení pružiny jiných rozměrů tlačítko "Hledat další".
Teoreticky stanovená hodnota maximálního pracovního zatížení při kterém u navržené pružiny nepřesáhne max. tlakové napětí [6.31] dovolenou mez [6.30] a zároveň nebude překročeno dovolené stlačení pružiny [6.5].
Napětí vznikající v talířové pružině je poměrně složité. Maximální napětí (tlakové) vzniká ve vnitřním horním okraji. Na vnější spodní hraně vzniká napětí tahové. Maximální tlakové napětí přitom slouží pro pevnostní kontrolu staticky zatížených pružin. U cyklicky (únavově) zatížených pružin se kontroluje průběh tahových napětí.
V tomto odstavci jsou uvedeny výsledky pevnostní kontroly staticky zatížené pružiny. Kontrola je prováděna srovnáním dovoleného napětí použitého materiálu [6.30] s maximálním tlakovým napětím plně zatížené pružiny [6.31]. Výsledná míra bezpečnosti [6.34] by neměla klesnout pod doporučenou hodnotu [6.33].
Zadejte dovolené napětí materiálu pružiny v tlaku.
Doporučená míra bezpečnosti je pro vybraný materiál [1.6] odhadnuta na základě provozních podmínek definovaných v odstavci [1.21].
V tomto odstavci jsou uvedeny základní pracovní parametry navržené pružiny ve stavu předpruženém (index 1), plně zatíženém (index 8) a mezním (index 9).
F | zatížení (síla) pružiny |
s | deformace (stlačení) pružiny |
L | délka pružiny |
sP | max. tlakové napětí pružiny |
k | tuhost pružiny |
Pružiny válcového tvaru tvořené šroubovitě vinutými dráty, se stálou vůlí mezi činnými závity, způsobilé přijímat vnější síly působící od sebe v jejich ose. Pružiny s průměrem drátu do cca. 16 mm se obvykle navíjejí za studena. Formování za tepla se používá pro výrobu vysoce namáhaných pružin větších rozměrů s průměrem drátu přes 10 mm.
Tažné pružiny se používají ve dvou základních provedeních:
Způsob návrhu pružiny, použitý v tomto sešitu, dovoluje definovat rozměry pružiny s určitým stupněm volnosti. Proto je zde pro každý ze vstupních parametrů dopočtena v reálném čase jeho přesná hodnota odpovídající ostatním parametrům pružiny. Tyto hodnoty jsou zobrazeny v zelených polích umístěných vpravo od vstupních buněk. Vypočtenou hodnotu přenesete do vstupní buňky pomocí příslušného tlačítka "<".
Ovládací prvky umístěné v tomto odstavci slouží ke spuštění návrhových (optimalizačních) funkcí výpočtu.
Při návrhu pružiny se výpočet snaží optimalizovat rozměry tak, aby při dodržení požadované bezpečnosti [1.27] byl průměr drátu co nejmenší.
V tomto odstavci jsou uvedeny výsledky pevnostní kontroly navržené pružiny. Kontrola je prováděna srovnáním dovoleného napětí použitého materiálu [1.20] se skutečným napětím plně zatížené pružiny. Výsledná míra bezpečnosti [7.18] by neměla klesnout pod požadovanou hodnotu [1.27].
V řádcích [7.16, 7.17] jsou vypočteny teoretické hodnoty maximálního pracovního zatížení a zdvihu pružiny při kterých bude u navržené pružiny ještě dodržena požadovaná míra bezpečnosti.
Ze seznamu vyberte požadované provedení konců pružiny.
U pružin se závěsnými oky vznikají při zatížení pružiny v oku koncentrace napětí, které mohou být podstatně vyšší než vypočtené napětí v závitech pružiny. Proto se někdy používá jiný způsob uchycení pružiny.
Výška závěsného oka je závislá na typu oka a pro jednotlivá provedení oka jsou předepsány její doporučené meze. U pružin bez závěsných ok je pod tímto pojmem chápána vzdálenost mezi koncem činných závitů a místem uchycení pružiny (viz obrázek).
Předpětí vzniká v závitech pružiny při navíjení pružiny a jeho velikost je závislá na použitém materiálu pružiny, poměru vinutí a způsobu navíjení. U pružin s vůlí mezi závity bude předpětí nulové.
U pružiny bez předpětí zadejte odpovídající délku nezatížené pružiny.
V tomto odstavci jsou uvedeny základní pracovní parametry navržené pružiny ve stavu předpruženém (index 1), plně zatíženém (index 8) a mezním (index 9).
F | zatížení (síla) pružiny |
s | deformace (roztažení) pružiny |
L | délka pružiny |
t | napětí materiálu pružiny v krutu |
Pružiny válcového tvaru tvořené šroubovitě vinutými dráty, se stálou vůlí mezi činnými závity, způsobilé přijímat vnější síly působící od sebe v jejich ose. Pružiny s drátem obdelníkového průřezu se obvykle navíjejí za studena. Formování za tepla se používá pro výrobu vysoce namáhaných pružin větších rozměrů s tloušťkou drátu přes 10 mm.
Způsob návrhu pružiny, použitý v tomto sešitu, dovoluje definovat rozměry pružiny s určitým stupněm volnosti. Proto je zde pro každý ze vstupních parametrů dopočtena v reálném čase jeho přesná hodnota odpovídající ostatním parametrům pružiny. Tyto hodnoty jsou zobrazeny v zelených polích umístěných vpravo od vstupních buněk. Vypočtenou hodnotu přenesete do vstupní buňky pomocí příslušného tlačítka "<".
Ovládací prvky umístěné v tomto odstavci slouží ke spuštění návrhových (optimalizačních) funkcí výpočtu.
Při návrhu pružiny se výpočet snaží optimalizovat rozměry tak, aby při dodržení požadované bezpečnosti [1.27] byl průřez drátu co nejmenší.
V tomto odstavci jsou uvedeny výsledky pevnostní kontroly navržené pružiny. Kontrola je prováděna srovnáním dovoleného napětí použitého materiálu [1.20] se skutečným napětím plně zatížené pružiny. Výsledná míra bezpečnosti [8.17] by neměla klesnout pod požadovanou hodnotu [1.27].
V řádcích [8.15, 8.16] jsou vypočteny teoretické hodnoty maximálního pracovního zatížení a zdvihu pružiny při kterých bude u navržené pružiny ještě dodržena požadovaná míra bezpečnosti.
S ohledem na vysoké koncentrace napětí vznikající v závěsném oku se u pružin
z drátů obdelníkového průřezu obvykle volí jiný způsob uchycení pružiny.
Výška závěsného oka je závislá na typu oka a pro jednotlivá provedení oka jsou předepsány její doporučené meze. U pružin bez závěsných ok je pod tímto pojmem chápána vzdálenost mezi koncem činných závitů a místem uchycení pružiny (viz obrázek).
Zadejte odpovídající délku nezatížené pružiny.
V tomto odstavci jsou uvedeny základní pracovní parametry navržené pružiny ve stavu předpruženém (index 1), plně zatíženém (index 8) a mezním (index 9).
F | zatížení (síla) pružiny |
s | deformace (roztažení) pružiny |
L | délka pružiny |
t | napětí materiálu pružiny v krutu |
Pružina z plochého pásu obdelníkového průřezu, svinutého do tvaru Archimédovy spirály, se stálou vůlí mezi činnými závity, zatížená kroutícím momentem ve směru svinování.
Způsob návrhu pružiny, použitý v tomto sešitu, dovoluje definovat rozměry pružiny s určitým stupněm volnosti. Proto je zde pro každý ze vstupních parametrů dopočtena v reálném čase jeho přesná hodnota odpovídající ostatním parametrům pružiny. Tyto hodnoty jsou zobrazeny v zelených polích umístěných vpravo od vstupních buněk. Vypočtenou hodnotu přenesete do vstupní buňky pomocí příslušného tlačítka "<".
Ovládací prvky umístěné v tomto odstavci slouží ke spuštění návrhových (optimalizačních) funkcí výpočtu. Pohybem některého z posuvníků je spuštěn návrh pružiny pro dané poměry Ri/t, b/t, a0/t. Při návrhu pružiny se výpočet snaží optimalizovat rozměry tak, aby při dodržení požadované bezpečnosti [1.27] byla tloušťka pásu co nejmenší.
V tomto odstavci jsou uvedeny výsledky pevnostní kontroly navržené pružiny. Kontrola je prováděna srovnáním dovoleného napětí použitého materiálu [1.19] se skutečným napětím plně zatížené pružiny. Výsledná míra bezpečnosti [9.18] by neměla klesnout pod požadovanou hodnotu [1.27].
V řádcích [9.16, 9.17] jsou vypočteny teoretické hodnoty maximálního pracovního zatížení a zdvihu pružiny při kterých bude u navržené pružiny ještě dodržena požadovaná míra bezpečnosti.
V tomto odstavci jsou uvedeny základní pracovní parametry navržené pružiny ve stavu předpruženém (index 1), plně zatíženém (index 8) a mezním (index 9).
M | zatížení (moment) pružiny |
n | počet závitů pružiny |
a | úhel natočení (zkroucení) pružiny |
d | úhel mezi rameny pružiny |
s | napětí materiálu pružiny v ohybu |
Pružiny válcového tvaru tvořené šroubovitě vinutými dráty, se stálou vůlí mezi činnými závity, způsobilé přijímat vnější síly působící v rovinách kolmých k ose vinutí kroutícím momentem ve smyslu svinování nebo rozvinování. Pružiny s průměrem drátu do cca. 16 mm se obvykle navíjejí za studena. Formování za tepla se používá pro výrobu vysoce namáhaných pružin větších rozměrů s průměrem drátu přes 10 mm.
Zkrutné pružiny se vyrábějí ve dvou základních provedeních a to buď s přiléhajícími závity nebo s vůlí mezi závity. Pro staticky zatížené pružiny se přednostně používají pružiny se závity přiléhajícími. Pro cyklické zatížení jsou používány pružiny vinuté s vůlí mezi závity.
Způsob návrhu pružiny, použitý v tomto sešitu, dovoluje definovat rozměry pružiny s určitým stupněm volnosti. Proto je zde pro každý ze vstupních parametrů dopočtena v reálném čase jeho přesná hodnota odpovídající ostatním parametrům pružiny. Tyto hodnoty jsou zobrazeny v zelených polích umístěných vpravo od vstupních buněk. Vypočtenou hodnotu přenesete do vstupní buňky pomocí příslušného tlačítka "<".
Ovládací prvky umístěné v tomto odstavci slouží ke spuštění návrhových (optimalizačních) funkcí výpočtu.
Při návrhu pružiny se výpočet snaží optimalizovat rozměry tak, aby při dodržení požadované bezpečnosti [1.27] byl průměr drátu co nejmenší.
V tomto odstavci jsou uvedeny výsledky pevnostní kontroly navržené pružiny. Kontrola je prováděna srovnáním dovoleného napětí použitého materiálu [1.19] se skutečným napětím plně zatížené pružiny. Výsledná míra bezpečnosti [10.16] by neměla klesnout pod požadovanou hodnotu [1.27].
V řádcích [10.14, 10.15] jsou vypočteny teoretické hodnoty maximálního pracovního zatížení a zdvihu pružiny při kterých bude u navržené pružiny ještě dodržena požadovaná míra bezpečnosti.
Ze seznamu vyberte požadované provedení konců pružiny.
Zadejte odpovídající délku závitové části pružiny.
Při funkční deformaci (vychýlení ramene) zkrutné pružiny dochází ke změně jejich rozměrů. U pružin zatěžovaných ve směru svinování závitů se zmenšuje její průměr, u pružiny se závity přiléhajícími dochází zároveň k růstu délky pružiny.
V tomto odstavci jsou uvedeny základní pracovní parametry navržené pružiny ve stavu předpruženém (index 1), plně zatíženém (index 8) a mezním (index 9).
M | zatížení (moment) pružiny |
a | úhlová výchylka pracovního ramene pružiny |
d | úhel mezi rameny pružiny |
s | napětí materiálu pružiny v ohybu |
Pružiny válcového tvaru tvořené šroubovitě vinutými dráty, se stálou vůlí mezi činnými závity, způsobilé přijímat vnější síly působící v rovinách kolmých k ose vinutí kroutícím momentem ve smyslu svinování nebo rozvinování. Pružiny s drátem obdelníkového průřezu se obvykle navíjejí za studena. Formování za tepla se používá pro výrobu vysoce namáhaných pružin větších rozměrů s tloušťkou drátu přes 10 mm.
Zkrutné pružiny se vyrábějí ve dvou základních provedeních a to buď s přiléhajícími závity nebo s vůlí mezi závity. Pro staticky zatížené pružiny se přednostně používají pružiny se závity přiléhajícími. Pro cyklické zatížení jsou používány pružiny vinuté s vůlí mezi závity.
Způsob návrhu pružiny, použitý v tomto sešitu, dovoluje definovat rozměry pružiny s určitým stupněm volnosti. Proto je zde pro každý ze vstupních parametrů dopočtena v reálném čase jeho přesná hodnota odpovídající ostatním parametrům pružiny. Tyto hodnoty jsou zobrazeny v zelených polích umístěných vpravo od vstupních buněk. Vypočtenou hodnotu přenesete do vstupní buňky pomocí příslušného tlačítka "<".
Ovládací prvky umístěné v tomto odstavci slouží ke spuštění návrhových (optimalizačních) funkcí výpočtu.
Při návrhu pružiny se výpočet snaží optimalizovat rozměry tak, aby při dodržení požadované bezpečnosti [1.27] byla tloušťka drátu co nejmenší.
V tomto odstavci jsou uvedeny výsledky pevnostní kontroly navržené pružiny. Kontrola je prováděna srovnáním dovoleného napětí použitého materiálu [1.19] se skutečným napětím plně zatížené pružiny. Výsledná míra bezpečnosti [11.17] by neměla klesnout pod požadovanou hodnotu [1.27].
V řádcích [11.15, 11.16] jsou vypočteny teoretické hodnoty maximálního pracovního zatížení a zdvihu pružiny při kterých bude u navržené pružiny ještě dodržena požadovaná míra bezpečnosti.
Ze seznamu vyberte požadované provedení konců pružiny.
Zadejte odpovídající délku závitové části pružiny.
Při funkční deformaci (vychýlení ramene) zkrutné pružiny dochází ke změně jejich rozměrů. U pružin zatěžovaných ve směru svinování závitů se zmenšuje její průměr, u pružiny se závity přiléhajícími dochází zároveň k růstu délky pružiny.
V tomto odstavci jsou uvedeny základní pracovní parametry navržené pružiny ve stavu předpruženém (index 1), plně zatíženém (index 8) a mezním (index 9).
M | zatížení (moment) pružiny |
a | úhlová výchylka pracovního ramene pružiny |
d | úhel mezi rameny pružiny |
s | napětí materiálu pružiny v ohybu |
Pružiny na principu krutem zatěžovaných dlouhých štíhlých tyčí kruhového průřezu. K upevnění konců pružiny se nejčastěji používá drážkování, někdy bývá pro snazší uchycení jedna strana zakončena hranolem.
Způsob návrhu pružiny, použitý v tomto sešitu, dovoluje definovat rozměry pružiny s určitým stupněm volnosti. Proto je zde pro každý ze vstupních parametrů dopočtena v reálném čase jeho přesná hodnota odpovídající ostatním parametrům pružiny. Tyto hodnoty jsou zobrazeny v zelených polích umístěných vpravo od vstupních buněk. Vypočtenou hodnotu přenesete do vstupní buňky pomocí příslušného tlačítka "<".
Stisknutím tlačítka navrhnete pružinu vyhovujících rozměrů. Při návrhu pružiny se výpočet snaží optimalizovat rozměry tak, aby při dodržení požadované bezpečnosti [1.27] byl průměr tyče co nejmenší.
V tomto odstavci jsou uvedeny výsledky pevnostní kontroly navržené pružiny. Kontrola je prováděna srovnáním dovoleného napětí použitého materiálu [1.20] se skutečným napětím plně zatížené pružiny. Výsledná míra bezpečnosti [12.15] by neměla klesnout pod požadovanou hodnotu [1.27].
V řádcích [12.13, 12.14] jsou vypočteny teoretické hodnoty maximálního pracovního zatížení a zdvihu pružiny při kterých bude u navržené pružiny ještě dodržena požadovaná míra bezpečnosti.
V tomto odstavci jsou uvedeny základní pracovní parametry navržené pružiny ve stavu předpruženém (index 1), plně zatíženém (index 8) a mezním (index 9).
M | zatížení (moment) pružiny |
a | úhel natočení (zkroucení) pružiny |
t | napětí materiálu pružiny v krutu |
Pružiny na principu krutem zatěžovaných dlouhých štíhlých tyčí obdelníkového průřezu.
Způsob návrhu pružiny, použitý v tomto sešitu, dovoluje definovat rozměry pružiny s určitým stupněm volnosti. Proto je zde pro každý ze vstupních parametrů dopočtena v reálném čase jeho přesná hodnota odpovídající ostatním parametrům pružiny. Tyto hodnoty jsou zobrazeny v zelených polích umístěných vpravo od vstupních buněk. Vypočtenou hodnotu přenesete do vstupní buňky pomocí příslušného tlačítka "<".
Ovládací prvky umístěné v tomto odstavci slouží ke spuštění návrhových (optimalizačních) funkcí výpočtu.
Při návrhu pružiny se výpočet snaží optimalizovat rozměry tak, aby při dodržení požadované bezpečnosti [1.27] byla tloušťka tyče co nejmenší.
V tomto odstavci jsou uvedeny výsledky pevnostní kontroly navržené pružiny. Kontrola je prováděna srovnáním dovoleného napětí použitého materiálu [1.20] se skutečným napětím plně zatížené pružiny. Výsledná míra bezpečnosti [13.16] by neměla klesnout pod požadovanou hodnotu [1.27].
V řádcích [13.14, 13.15] jsou vypočteny teoretické hodnoty maximálního pracovního zatížení a zdvihu pružiny při kterých bude u navržené pružiny ještě dodržena požadovaná míra bezpečnosti.
V tomto odstavci jsou uvedeny základní pracovní parametry navržené pružiny ve stavu předpruženém (index 1), plně zatíženém (index 8) a mezním (index 9).
M | zatížení (moment) pružiny |
a | úhel natočení (zkroucení) pružiny |
t | napětí materiálu pružiny v krutu |
Pružiny na principu ohybem zatěžovaných dlouhých štíhlých nosníků obdelníkového průřezu. Používají se jako jednoramenné (vetknuté na jednom konci), nebo jako dvouramenné (podepřené na obou koncích). Používány jsou pružiny obdelníkového, trojúhelníkového nebo lichoběžníkového tvaru.
Způsob návrhu pružiny, použitý v tomto sešitu, dovoluje definovat rozměry pružiny s určitým stupněm volnosti. Proto je zde pro každý ze vstupních parametrů dopočtena v reálném čase jeho přesná hodnota odpovídající ostatním parametrům pružiny. Tyto hodnoty jsou zobrazeny v zelených polích umístěných vpravo od vstupních buněk. Vypočtenou hodnotu přenesete do vstupní buňky pomocí příslušného tlačítka "<".
Ovládací prvky umístěné v tomto odstavci slouží ke spuštění návrhových (optimalizačních) funkcí výpočtu.
Při návrhu pružiny se výpočet snaží optimalizovat rozměry tak, aby při dodržení požadované bezpečnosti [1.27] byla tloušťka listu co nejmenší.
V tomto odstavci jsou uvedeny výsledky pevnostní kontroly navržené pružiny. Kontrola je prováděna srovnáním dovoleného napětí použitého materiálu [1.20] se skutečným napětím plně zatížené pružiny. Výsledná míra bezpečnosti [14.19] by neměla klesnout pod požadovanou hodnotu [1.27].
V řádcích [14.17, 14.18] jsou vypočteny teoretické hodnoty maximálního pracovního zatížení a zdvihu pružiny při kterých bude u navržené pružiny ještě dodržena požadovaná míra bezpečnosti.
V tomto odstavci jsou uvedeny základní pracovní parametry navržené pružiny ve stavu předpruženém (index 1), plně zatíženém (index 8) a mezním (index 9).
F | zatížení (síla) pružiny |
s | deformace (průhyb) pružiny |
s | napětí materiálu pružiny v ohybu |
Pružiny na principu ohybem zatěžovaných dlouhých štíhlých nosníků obdelníkového průřezu. Používají se jako jednoramenné (vetknuté na jednom konci), nebo jako dvouramenné (podepřené na obou koncích). Obvykle obdelníkového tvaru, někdy jsou používány pružiny se zesílením uprostřed a na konci listu.
Způsob návrhu pružiny, použitý v tomto sešitu, dovoluje definovat rozměry pružiny s určitým stupněm volnosti. Proto je zde pro každý ze vstupních parametrů dopočtena v reálném čase jeho přesná hodnota odpovídající ostatním parametrům pružiny. Tyto hodnoty jsou zobrazeny v zelených polích umístěných vpravo od vstupních buněk. Vypočtenou hodnotu přenesete do vstupní buňky pomocí příslušného tlačítka "<".
Ovládací prvky umístěné v tomto odstavci slouží ke spuštění návrhových (optimalizačních) funkcí výpočtu.
Při návrhu pružiny se výpočet snaží optimalizovat rozměry tak, aby při dodržení požadované bezpečnosti [1.27] byla tloušťka listu co nejmenší.
V tomto odstavci jsou uvedeny výsledky pevnostní kontroly navržené pružiny. Kontrola je prováděna srovnáním dovoleného napětí použitého materiálu [1.20] se skutečným napětím plně zatížené pružiny. Výsledná míra bezpečnosti [15.19] by neměla klesnout pod požadovanou hodnotu [1.27].
V řádcích [15.17, 15.18] jsou vypočteny teoretické hodnoty maximálního pracovního zatížení a zdvihu pružiny při kterých bude u navržené pružiny ještě dodržena požadovaná míra bezpečnosti.
V tomto odstavci jsou uvedeny základní pracovní parametry navržené pružiny ve stavu předpruženém (index 1), plně zatíženém (index 8) a mezním (index 9).
F | zatížení (síla) pružiny |
s | deformace (průhyb) pružiny |
s | napětí materiálu pružiny v ohybu |
Pružiny na principu ohybem zatěžovaných svazků dlouhých štíhlých nosníků obdelníkového průřezu.
Způsob návrhu pružiny, použitý v tomto sešitu, dovoluje definovat rozměry pružiny s určitým stupněm volnosti. Proto je zde pro každý ze vstupních parametrů dopočtena v reálném čase jeho přesná hodnota odpovídající ostatním parametrům pružiny. Tyto hodnoty jsou zobrazeny v zelených polích umístěných vpravo od vstupních buněk. Vypočtenou hodnotu přenesete do vstupní buňky pomocí příslušného tlačítka "<".
Pružinové listy plné délky, obdelníkového tvaru s konstantním profilem. Tyto listy se přidávají k pružině ze dvou důvodů:
Ovládací prvky umístěné v tomto odstavci slouží ke spuštění návrhových (optimalizačních) funkcí výpočtu.
Při návrhu pružiny se výpočet snaží optimalizovat rozměry tak, aby při dodržení požadované bezpečnosti [1.27] byla tloušťka listu co nejmenší.
V tomto odstavci jsou uvedeny výsledky pevnostní kontroly navržené pružiny. Kontrola je prováděna srovnáním dovoleného napětí použitého materiálu [1.20] se skutečným napětím plně zatížené pružiny. Výsledná míra bezpečnosti [16.19] by neměla klesnout pod požadovanou hodnotu [1.27].
V řádcích [16.17, 16.18] jsou vypočteny teoretické hodnoty maximálního pracovního zatížení a zdvihu pružiny při kterých bude u navržené pružiny ještě dodržena požadovaná míra bezpečnosti.
V tomto odstavci jsou uvedeny základní pracovní parametry navržené pružiny ve stavu předpruženém (index 1), plně zatíženém (index 8) a mezním (index 9).
F | zatížení (síla) pružiny |
s | deformace (průhyb) pružiny |
s | napětí materiálu pružiny v ohybu |
V tomto odstavci je provedena pevnostní kontrola cyklicky (únavově) zatížených pružin, tedy pružin s požadavkem životnosti vyšším než 105 pracovních cyklů. Vlastní kontrola pružiny je prováděna srovnáním maximální únavové pevnosti použitého materiálu [17.8] se skutečným napětím plně zatížené pružiny[17.4].
Pokud pružina únavové kontrole nevyhoví, opakujte její návrh při dodržení následujících doporučení:
U cyklicky zatížených pružin rozlišujeme dvě oblasti únavového namáhání pružiny. V první oblasti s omezenou životností pružiny (životnost menší než cca. 107 pracovních cyklů) klesá s rostoucím počtem pracovních cyklů únavová pevnost pružiny. V oblasti neomezené životnosti (požadovaná životnost pružiny větší než 107 pracovních cyklů) zůstává již mez únavy materiálu a tedy pevnost pružiny přibližně konstantní.
Zadejte maximální dovolené napětí materiálu pružiny při míjivém zatížení a neomezené životnosti. Pokud je zaškrtnuté zaškrtávací tlačítko vpravo od vstupního pole, bude zde automaticky nastavena minimální hodnota únavové pevnosti udávaná pro vybraný materiál [1.6] a zvolené povrchové opracování pružiny [1.26].
Maximální únavová pevnost pružiny je stanovena na základě mezní únavové pevnosti zvoleného materiálu a daného průběhu zatížení pružiny z příslušného Goodmanova únavového diagramu.
Doporučená míra bezpečnosti je pro vybraný materiál [1.6] odhadnuta na základě provozních podmínek definovaných v odstavci [1.21].
Informace o nastavení parametrů výpočtu a nastavení jazyka naleznete v dokumentu "Nastavení výpočtů, změna jazyka".
Všeobecné informace o tom, jak je možné měnit a rozšiřovat sešity výpočtu, jsou uvedeny v dokumentu "Úpravy sešitu (výpočtu)".
^