Ovládání, struktura a syntaxe.

Obsah:

Ovládání, struktura a syntaxe.

V této kapitole se seznámíte se základní strukturou výpočtu (sešitu a listů). Bude zde vysvětleno, jakým způsobem výpočet ovládat, jak zadávat vstupní hodnoty, kde a jak získat rychle nápovědu, jak získat správné řešení a čeho se při výpočtu vyvarovat. Na závěr pak uvedeme některá pravidla pro práci s výpočtovými sešity a pro práci s vypočtenými daty.

Výpočty jsou vytvořeny jako sešity Microsoft Excelu. Jeden výpočet = jeden sešit. Je proto vhodné (ne však nezbytné) mít základní znalosti o tom, co je to Microsoft Excel (nebo podobný tabulkový kalkulátor) a jak s tímto programem pracovat. Znalost Excelu vám umožní snáze pochopit způsob ovládání, způsob zadávání vstupních údajů a řadu dalších standardních činností, jako je například ukládání, tisk dokumentů, formátování nebo jejich sdílení s ostatními.

Struktura sešitu výpočtu.

Většina výpočtových sešitů je tvořena následujícími listy:

Pokud je to pro algoritmus a řešení úlohy nutné, mohou v sešitu některé listy chybět či naopak mohou zde být i další listy, obsahující pomocné vstupy, pomocné algoritmy atd.

Spuštění výpočtu.

Výpočet můžete spustit celou řadou způsobů. Popis naleznete v kapitole "Instalace, HW a SW požadavky, spuštění". Po spuštění je zobrazen v Excelu list "Výpočet", který obsahuje vše pro okamžité řešení zvoleného problému.

Upozornění: Pokud uložíte sešit s výpočtem s jiným aktivním listem, je při spuštění zobrazen stav posledního uložení.

Popis listu "Výpočet".

List "Výpočet" je nejdůležitějším listem celého sešitu. V něm jsou umístěny vzorce, vstupní a výstupní buňky a v něm se zpravidla nachází i algoritmus výpočtu.

Rozdělení listu.

List je horizontálně rozdělen na dvě nestejně velké části. Horní užší část je hlavička, která obsahuje název výpočtu a základní ovládací a informační prvky. Hlavička je ukotvena a je vždy vidět a to i v případě, že spodní část listu odrolujete vzhůru. Na obrázku níže je rozsah hlavičky označen číslicí [1].

Spodní část listu je rozdělena na tři kapitoly, přičemž dělení vychází z přirozeného postupu při řešení velké části technických úloh.

Jednotlivé kapitoly se skládají z číslovaných odstavců a řádků. Každý odstavec potom sdružuje logicky související parametry nebo parametry podobného charakteru (například: výkonové, rozměrové, pevnostní...) tak, aby struktura úlohy byla přehledná a logická.

Poznámka: Pokud jsou v jedné kapitole jen 2-3 odstavce, je v zájmu zjednodušení nadpis kapitoly vynechán a význam odstavců (příslušnost k určité kapitole) je vyznačen pouze její barvou (světle zelená, světle žlutá, světle červená).

Ovládací prvky.

Ovládací prvky jsou vysvětleny na následujícím obrázku.

  1. Hlavička - V prvním řádku hlavičky je zleva: Tlačítko pro spuštění "Integrovaného prostředí", tlačítko pro zobrazení "Nápovědy" a název výpočtu. Na pravé straně řádku jsou potom u některých výpočtů tlačítka, která spustí řešení implementované v jazyce VBA.
  2. Hlavička - Druhý řádek hlavičky je stavový. Je na něm zobrazen stav výpočtu. Pokud je některý výsledek mimo doporučené hodnoty, je zde zobrazen seznam problematických řádků.
  3. Projekt - Nápověda k "Projektu" je uvedena v samostatné kapitole.
  4. Kapitola - Řádek označující kapitolu. Stisknutím tlačítka "[+]/[ - ]" v tomto řádku zobrazíte/skryjete všechny řádky ve všech odstavcích dané kapitoly.
  5. Odstavec - Řádek označující odstavec. Zaškrtnutím/odškrtnutím zaškrtávacího tlačítka zobrazíte/skryjete všechny řádky příslušného odstavce.
  6. Komentář - Komentáře zobrazíte tak, že najedete kurzorem nad buňku označenou malým červeným trojúhelníčkem v pravém horním rohu.  Komentář obsahuje důležité informace k příslušnému řádku (návody, doporučené hodnoty).
  7. Výběrový seznam - Poklepáním na výběrový seznam jej rozvinete a výběrem odpovídajícího řádku můžete nastavit požadovanou hodnotu nebo volbu.
  8. Vstupní buňka - Do buňek, jejichž pozadí je bílé, zadávejte číselné hodnoty. Hodnoty zadávejte z klávesnice.
  9. Automatické vyplnění - Pokud je vedle vstupní buňky umístěno zaškrtávací tlačítko, pak jeho zaškrtnutí způsobí automatické vyplnění vstupní buňky doporučenou hodnotou. Při zaškrtnutí se zároveň barva vstupní buňky změní na světle modrou. Doporučená hodnota bývá zpravidla umístěna vedle vstupní buňky v buňce zelené barvy.
  10. Název listu - Dolní okraj obsahuje názvy listů obsažených v sešitu. Mezi listy se přepnete poklepáním na příslušnou záložku.

Barevný význam buněk.

Zadávání hodnot.

Číselné hodnoty z klávesnice zapište do příslušného bílého políčka a potvrďte klávesou "ENTER". Převážná většina vstupních polí má nastaven rozsah platných hodnot. Pokud se budete snažit zadat hodnotu mimo dovolený rozsah, je zobrazeno varovné hlášení. V takovém případě zopakujte vstup správné hodnoty . Rozsahy a doporučené hodnoty naleznete v on-line nápovědě - v komentáři u čísla řádky.

Upozornění: Nikdy nekopírujte do vstupní buňky jinou buňku (Příkaz Ctrl+C, Ctrl+V). Mohlo by to vést ke zrušení nastavených vlastností vstupních buňek (formátování, podmíněný formát, ověření rozsahu). Pokud potřebujete kopírovat do vstupní buňky nějakou hodnotu, kopírujte pouze obsah (hodnotu) buňky. Příkaz: Editace->Vložit jinak->Vložit hodnoty.

Typy výpočtů.

Z hlediska ovládání rozlišujeme dva základní typy výpočtů.

Automatický výpočet.

Jsou to výpočty, ve kterých je algoritmus řešené úlohy napsán přímo v listu "Výpočet" pomocí vzorců a funkcí Excelu. Výpočet se pak také chová jako běžná tabulka v Excelu. Po změně libovolné vstupní hodnoty se okamžitě zobrazí kompletní výsledek. (Příklad: Výpočet ozubení, řemenových či řetězových převodů....).

Poznámka: Automatické výpočty většinou obsahují pomocné funkce (algoritmy), které optimalizují nebo pomáhají zadat některé vstupní parametry tak, aby byl výpočet co nejpřirozenější. Tyto funkce však budete spouštět tlačítkem umístěným uvnitř příslušného odstavce.

Výpočet na vyžádání.

Je typ výpočtu, kde je nutné provádět řadu iterací a algoritmus úlohy je zapsán v jazyce VBA. Ve výpočtu zadáte a nastavíte všechny vstupní parametry. Výsledky jsou pak zobrazeny/občerstveny po proběhnutí výpočtu, který spustíte stisknutím tlačítka. Tlačítko je umístěno na horním ukotveném okraji listu "Výpočet" tak, aby bylo kdykoliv snadno dostupné.
(Příklad: Výpočet nosníků, hřídelí a profilů)

Poznámka: I výpočet na vyžádání je zpravidla zčásti řešen pomocí vzorců a funkcí Excelu. Proto určité části (odstavce) výpočtu budou reagovat na změny zadávaných hodnot. Pro kompletní přepočítání však MUSÍTE vždy spustit řešení úlohy.

Z hlediska zaměření výpočtu pak rozlišujeme:

Návrhový výpočet.

Návrhové výpočty jsou takové, které na základě vstupních parametrů navrhnou součást (součásti) konkrétních rozměrů.

Příklady návrhového výpočtu:

Kontrolní výpočet.

Kontrolní výpočty jsou takové, kde u zatížené konkrétní součásti výpočet zjišťuje její deformace a míry bezpečnosti.

Příklady kontrolního výpočtu:
Poznámka: I s návrhovým výpočtem je samozřejmě možné zkontrolovat existující součásti a naopak pomocí kontrolního výpočtu je možné navrhnout součást správných rozměrů. Je však nutné většinou provést několik iterací nebo využít některých pomocných výpočtů, které bývají umístěny ve třetí kapitole - Kapitole doplňků.

Postup výpočtu.

Protože se dá těžko uvést jednotný postup, obecně platný pro všechny typy výpočtů, uvedeme zde souhrn pravidel, jejichž dodržování by mělo vést k vyhovujícímu řešení.

Jednotky a normy.

Výpočtové moduly-sešity jsou navrhovány podle konkrétních norem, podle obecně platných postupů, podle doporučení daných výrobci či vzájemnou kombinací těchto zdrojů. Mohou být dále určeny pro konkrétní soustavu jednotek a nebo je možné nastavit jednotky přímo ve výpočtu.

Obecně se setkáte s následujícími typy výpočtů a jejich charakteristickými znaky.

  1. Výpočty SI
     - Ikona modulu obsahuje písmeno "M" ve žlutém čtverci
    - pouze v jednotkách SI (mm, N, kW)
    - Orientace především na normy ISO, DIN, JIS, BS....

  2. Výpočty Imperial
    - Ikona modulu obsahuje písmeno "I" v zeleném čtverci
    - pouze v jednotkách Imperial (in, lbf, HP….)
    - Orientace především na normy (asociace) ANSI, AGMA, ASME.....

  3. Výpočty pro obě jednotkové soustavy
    - Ikona bez speciálního označení
    - Přepínání jednotek uvnitř modulu
    - Výběr normy nebo výpočtového postupu uvnitř modulu
    - Podklady konkrétních výrobců

  4. Výpočty jednotkově nezávislé
    - Ikona bez speciálního označení
    - Jednotkově nezávislé
    - Většinou obsahující různá doporučení a tabulky

Přepínání jednotek.

Pokud výpočet-sešit podporuje obě jednotkové soustavy, je přepínání jednotek zpravidla umístěno na listu "Výpočet" v prvním odstavci na první řádce [1.1]

Přepínání norem (výrobce, postupu).

Pokud modul-sešit podporuje výpočet podle různých norem, či postupů, je tato volba zpravidla umístěna na listu "Nastavení" nebo na vhodném místě ve výpočtu.

Doporučené hodnoty.

Ve výpočtu (v komentářích) a nápovědě jsou pro většinu vstupních parametrů uváděny doporučené hodnoty (popřípadě jejich minima/maxima). Tyto údaje vycházejí z běžných podmínek a zkušeností a je samozřejmé, že ve speciálních a odůvodněných případech mohou být překročeny. Doporučené hodnoty jsou vyznačeny zelenou barvou buňky.

Překročení doporučených hodnot je signalizováno změnou barvy hodnoty parametru na červenou. Podstatné překročení, které bude mít s vysokou pravděpodobností za následek havárii, nesmontovatelnost či kritické snížení životnosti či bezpečnosti, je signalizováno změnou barvy celého pole na červenou.

Ukládání výsledků.

Po instalaci nejsou sešity s výpočty chráněné proti přepsání. Můžete si nastavit vlastní vstupní hodnoty, výpočet uložit a při novém spuštění bude výpočet obsahovat vámi zadané hodnoty. Tento postup je vhodný pro nastavení parametrů, které jsou společné pro většinu vašich úloh.

Pokud však budete řešit různé úlohy, nebo počítat více variant jednoho zadání, doporučujeme ukládat takovéto výpočty pod novým jménem. Uložíte si tak nejenom zadání ale i kompletní výpočet včetně všech výsledků. U výpočtů, které ukládáte pod novým jménem, můžete s výhodou použít odstavec "Informace o projektu". Pro vyhledání výpočtu pak můžete použít nástroje pro "Vyhledání výpočtu", který je dodáván v balíku MITCalc.

Tip: Výpočty, které jsou podle vás ve finální verzi opatřete příznakem "Jen pro čtení" (Menu: Soubor -> Ulož jako -> Nástroje -> Volby -> Nastavení příznaku "Jen pro čtení"). Můžete tak předejít nechtěné změně parametrů.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

^